I v loňském roce se ke mně dostalo mnoho fantasy románů, o jejichž hodnocení se chci s vámi podělit. Celkem je jich devatenáct, a já doufám, že vás některý z nich zaujme a inspiruje k přečtení. :)
série: první díl série Holubice a had
Hned začátkem roku se mi podařilo natrefit na výborný začátek nové série. Holubice a had se odehrává v propracovaném světě, kde lovci čarodějnic nelítostně pronásledují ženy oplývající magickým talentem. Je proto jisté, že když se setká čarodějka Louise a lovec Reid, začnou se dít velké věci a jejich životy už nikdy nebudou stejné. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o klasický příběh 'z nepřátel se stanou milenci', ve skutečnosti je to daleko komplikovanější a není jisté, co se v příští chvíli stane, kdo přežije a kdo ne. Svět tohoto příběhu je krutý a nelítostný, postavy působí reálně a kniha odsýpá. Jednoduše se jí nedá nic podstatného vytknout, a jestli chcete příběh, který kombinuje kouzla, krev a špetku (nechtěné) lásky, tento román by neměl uniknout vaší pozornosti.
Shodou okolnosti se i tento román otírá o problematiku náboženství a rozkol mezi věřícím mužem a ženou, kterou považuje za čarodějnici. Rozdíl je v tom, že Dědictví minulosti se stejně jako ostatní díla Barbary Erskine odehrává v našem světě a díky jemným fantasy prvkům jde o román, který zaujme i čtenáře jinak fantasy neholdující (můžete mi věřit, mám to vyzkoušené z práce v knihovně :). Hlavní hrdinka Abi pracuje jako vikářka, ale zároveň má nadání navázat spojení s minulostí, což se vůbec nelíbí jejímu nadřízenému. Kniha poskytuje náhled do fungování církve a zároveň řeší poutavou záhadu. V neposlední řadě nabízí stupňující se napětí vyplývající z konfliktu mezi postavami. Opět platí, že na ní nenalézám žádný výrazný nedostatek a Dědictví minulosti mohu doporučit k přečtení. Z novějších děl Barbary Erskine jde o jeden z nejlepších románů, který se navíc odehrává v malebném prostředí Cambridge a Glastonbury.
Romány, jako je tento, jsou důvodem, proč jsem tak ráda, že dokážu číst v angličtině. Jde totiž o výborné dílo, které by mi dost možná uniklo, kdybych měla čekat na jeho překlad do češtiny. Black Canary: Breaking Silence je v mých očích prozatím nejlepším dílem volné série o mladých anti/hrdinech DC. A to i navzdory skutečnosti, že jí v minulosti konkurovali známější hrdinové, jako je Wonder Woman, Batman či Superman. Příběh je poutavý od začátku do konce a jím nastíněné sázky jsou vysoké, neboť se odehrává ve futuristické verzi města Gotham, kde jsou ženy utlačované, ovládané a mají jen minimální práva. Krom jiného nemají dovoleno zpívat, což je něco, co hlavní hrdinka Dinah těžce nese. Její boj proti tyranskému režimu má spád, strhne a v nejednom případě je snadné se o postavy bát. Kdybyste si z této série měli přečíst jedinou knihu, bylo by to právě Black Canary: Breaking Silence. Bonusem pro všechny fanoušky DC komiksů je, že se v knize ukážou i další, ještě známější postavy - za všechny jmenuji například Olivera Queena, též známého jako superhrdina Green Arrow.
série: první díl série Julie and the Phantoms
U anglicky psané literatury ještě chvíli zůstanu. The Edge of Great vychází z mého oblíbeného seriálu Julie and the Phantoms, který bohužel Netflix po první sérii zrušil. Díky přepisu série jsem se k mým oblíbeným hrdinům mohla vrátit a šlo o příjemné setkání. Nejvíc pochopitelně kniha zaujme právě fanoušky seriálu, ale pokud máte rádi svižnou fantasy literaturu pro dospívající, v níž nechybí humor ani emoce, kniha by vás mohla bavit. Točí se kolem mladé Julie, která se po smrti své mámy vzdala zpěvu, ačkoliv jí v minulosti přinášel velkou radost. To se změní, když se u ní v garáži objeví tři duchové klučičí skupiny, kteří zemřeli v 90. letech těsně předtím, než zvládli prorazit. Kniha řeší více příběhových linií, kromě smrti skupiny je to především snaha Julie opět nalézt cestu k hudbě, díky čemuž nemá šanci začít nudit. Osobně bych doporučila vyzkoušet napřed seriál a knihu si přečíst až potom, protože Juliin zpěv přece jenom lépe vyzní v živém podání, ale záleží na vás, jakému postupu dáte přednost. :)
Do třetice všeho dobrého je tu anglický román, který spojuje prvky hororu, fantasy a v neposlední řadě Hollywoodu 30. let. Hlavní hrdinkou je stárnoucí herečka, která se se svým údělem a odchodem z výsluní jen těžce vyrovnává... aspoň dokud nenajde (značně drastický) způsob, jak si prodloužit mládí. Děj, který v sobě spojuje příběh hraběte Drákuly a hraběnky Alžběty Báthoryové, má zajímavou myšlenku. Zpracování chvílemi pokulhává, je příliš zkratkovité a některé scény nudí. Navzdory tomu se knize nedá upřít, že nabídne nejeden silný okamžik a dokáže svým neúprosným vyzněním utkvět v paměti. Pokud si chcete přečíst neobvyklé dílo o tom, kam až jedna nešťastná žena dokáže zajít, aby si udržela slávu a obdiv okolí, Countess Dracula vás bude bavit. Na knize je kromě náhledu do povrchního světa Hollywoodu sympatické i to, že provařenou upírskou tematiku nabízí zase z trochu jiného, svěžího úhlu pohledu.
Předchozí povídkový sborník od stejného dua, Ve stínu říše, jsem navzdory vší snaze nedokázala dočíst, ale Ve stínu magie mě bavil mnohem víc. Jak název napovídá, kniha nabízí povídky zachycující mnoho tváří magie. U povídkových sbírek platí, že každého zaujme víc jiný příběh, ale ráda hlásím, že celková kvalita této sbírky mi přijde nadprůměrná a za přečtení stojí. Z nabídnutých příběhů mě jednoznačně nejvíc zaujal nápaditý fantasy horor Vítejte v pekle od Romana Bureše, jehož tvorbu v posledních letech sleduji se stále větším zájmem.
série: třetí díl série Hluboký hrob
Závěrečný díl série Hluboký hrob si udržuje stejně vysokou kvalitu jako jeho předchůdci. Tuva a její spojenci a přátelé tentokrát musí bojovat o osud celého jejich světa, neboť starobylé zlo opět vystrkuje růžky a chce se zbavit všech lidí. Kniha předkládá napínavý, silně atmosférický příběh prodchnutý prvky severského folkloru. Čte se jedním dechem a závěr překvapí svým hořkosladkým vyzněním, neboť ukazuje, že abyste dosáhli vítězství, musíte leckdy zároveň něco důležitého obětovat. To je velmi dospělá lekce v příběhu, jehož hlavní hrdince je na začátku dvanáct let, a nejenom díky tomu náleží série Hluboký hrob mezi díla, která si vychutnají dospělí i děti.
série: první díl série Šťastné dívky
Román Šťastné dívky spojuje postapo, western a fantasy. Je zasazený do zajímavého světa, v němž jsou ženy z větší části odsunuté na vedlejší kolej a mají minimální práva. Hlavní hrdinky utečou z bordelu a vydají se na nebezpečnou cestu za svobodou. Prostředí je poutavé, příběh už méně, neboť je relativně prostinký. Kvůli většímu množství postav je autorka nezvládá vykreslit tak, aby zaujaly, žádná z nich nevyčnívá. Šťastné dívky na jedno přečtení ujdou, ale pokračování číst neplánuji.
série: první díl série Paměti lovce monster
Prequel k sérii Lovci monster mě paradoxně bavil více než jeho předchůdce/potomek. Zčásti je to zapříčiněno svižnějším tempem a také tím, že hlavní hrdina Chad je chytřejší než Owen Zastava Pitt, hlavní hrdina Lovců monster. Této sérii napomáhá i zasazení do 80. let, které znamená, že hrdinové nemají k dispozici takové technické vychytávky jako jejich následovníci a musí si poradit díky vlastní mazanosti a síle, ne palné přesile. Díky vyprávění z pohledu Chada je příběh osobní, o Chadovi se dozvíme vše podstatné, od jeho mládí až k tomu, jak se stal členem Lovců monster. Samozřejmě nechybí ani lovení samotné, které zaujme všechny milovníky akce. Hlavní doménou knihy je každopádně humor, díky němuž se Grunge četl jedním dechem. Jako začátek série poslouží výborně, škoda jen, že další dva díly - Hříšníci a Světci - jsou kvalitativně o stupínek níž, byť prostředí New Orleans, kam se Chad přestěhuje, má své nezpochybnitelné kouzlo. Na závěr podotknu, že Grunge je snadno pochopitelný a zábavný i pro lidi, kteří neznají sérii Lovci monster - sice vám tak ujdou některé narážky na určité postavy a události, ale na celkové vyznění příběhu to nemá vliv.
série: první díl série Aurealia Ryder
Ilona Andrews patří mezi mé oblíbené autory (jde o manželské duo) a jejich série o žoldačce Kate Daniels mě nemálo bavila. Blood Heir je počátečním dílem nové série o Julie, adoptivní dceři Kate. V tomto příběhu je Julie již dospělá a vrací se pod novým jménem Aurelia Rider do Atlanty, aby vyřešila jeden palčivý problém. Nejvíc si román pochopitelně vychutnají všichni, kteří znají sérii Kate Daniels, ale jde o čtivou fantasy i pro ostatní lidi, byť jim uniknou určité věci. Příběh má spád, hlavní hrdinka působí sympaticky a v knize se najde prostor pro akci, humor (vyplývající především ze špičkování mezi Julií/Aurelií a jejím starým známým Derekem) i magii. Pokud vás tento žánr baví a číst v angličtině vám nevadí, mohu doporučit! Knihu jsem zhltla téměř na posezení a už se těším na pokračování.
série: sedmý díl série Alex Verus
Sérii Alex Verus mám již celou přelouskanou, a sedmý díl je z ní jednoznačně nejlepší! U knihy jsem ležela/seděla tak dlouho, dokud jsem ji nedočetla. Poté, co Alexe i jeho přátele označí za zrádce, Alex propadá hrdlem a musí utíkat před řadou bývalých spojenců, dokud nenajde způsob, jak z této patálie vybruslit. Bez zbytečných spoilerů prozradím, že řešení, které najde, s sebou dost možná přinese další problémy. Kniha je nesmírně napínavá, hrdinům v ní jde o všechno a neustálý úprk před magickou radou Velké Británie zanechá na Alexovi i čtenářích silný dojem. I zbytek série si udržuje nadprůměrnou kvalitu, ale šťastná sedmička Burned vyčnívá a přiřkla jsem jí ohodnocení pět hvězdiček z pěti.
Black Canary: Breaking Silence zůstává nepřekonána, ale Harley Quinn: Reckoning rovněž není vůbec marné čtivo, byť nad některými rozhodnutí hlavní hrdinky jsem skřípala zuby. Každopádně kniha dokáže zaujmout, zejména pokud máte Harley Quinn rádi a chcete se dozvědět víc o jejím nelehkém dospívání. Kniha spojuje vraždy i (převážně lesbickou) romanci. Stejně tak se věnuje přátelství mezi dívkami a řeší superhrdinskou činnost, kterou Harley praktikuje s osobitostí sobě vlastní. Jo, a možná přijde i Joker... Harley Quinn: Reckoning má vše, co byste od superhrdinského románu pro dospívající a mladé dospělé mohli chtít, takže jestli vášnivě hltáte superhrdinské komiksy, neměli byste si tento příběh nechat ujít.
série: první díl série Půlměsíční město
Sarah J. Maas má talent na psaní velkých fantasy ság se silnými ženskými hrdinkami a sexy muži (kteří ne vždycky jsou lidmi). Rod země a krve možná bude čtenáře chvíli plést, než si ujasní, kdo je kdo a jak fungují zákonitosti světa, který autorka vytváří. Jakmile se tak stane, rozběhne se napínavý, akcí nabitý příběh, který nepostrádá humor ani erotické či emocionální pnutí mezi postavami. Kniha mě bavila od začátku do konce a závěr, v němž jde hrdinům o všechno, je sladkou třešničkou na už tak dost vydařeném dortu. Čistě z vizuálního hlediska pak musím pochválit i překrásnou obálku, díky níž se Rod země a krve báječně vyjímá v knihovničce. Už se těším, až si přečtu pokračování a strávím s poloviční vílou Bryce a padlým andělem Huntem ještě víc času!
série: první díl série Nikdyuš
Nikdyuš je krásný příběh překypující představivostí, který mi připomněl směsici Harryho Pottera, Narnie a Alenky v říši divů, přičemž myslím, že si román vychutnají i lidé, kteří jinak fantastiku nečtou, jelikož má pohádkové rysy. A kdo z nás by (z dětství) neměl rád pohádky? Hlavní hrdinka Morrigan věří, že je prokletá a čelí hrozbě blízké smrti. Podaří se jí uniknout do magického světa Nikdyuš, ale ani poté nemá vyhráno, neboť musí zvítězit v obtížných zkouškách a dokázat, že do Nikdyuš patří. Postavy jsou správně bláznivé a jedinečné, od Morriganina patrona a ochránce Jupitera Northa až po obří kočku Fenestru. Nelze předvídat, s čím autorka přijde příště, díky čemuž je jednoduché ponořit se do jejího fascinujícího světa. Možná bude chvíli trvat, než se v knize zorientujete, ale pokud vytrváte, dostanete výborný příběh, díky němuž se rázem vrátíte do dětství, kdy všechno bylo možné a svět okolo byl plný kouzel a možností. Knize jsem udělila vzácných pět hvězdiček z pěti, jimiž jinak šetřím, takže pokud byste si z tohoto článku měli přečíst jediný román, byl by to právě tento. :)
série: první díl série The Iron Covenant
Tvorbu Ilony Andrews mám ráda, ale do této knihy jsem měla problém se začíst a zvládla jsem ji dokončit až na druhý pokus. Hlavní hrdina Hugh mě tolik nezaujal a totéž platilo o čarodějce Elaře. I když slovní přestřelky mezi nimi měly své kouzlo, to se musí nechat. :) Tempo příběhu se občas zadrhne a je jednoduché s předstihem odhalit, jak to mezi hrdiny dopadne. Pokud jste četli sérii o Kate Daniels a Hugha jste si oblíbili, jeho skoro sólovku byste si neměli nechat ujít, ale v opačném případě doporučuji jiné z děl od Ilony Andrews, například výše zmíněný román Blood Heir.
série: první díl série Kroniky železného druida
Tak toto mi sedlo! Atticus O'Sullivan je jednadvacet století starý druid, který žije v Arizoně, vede knihkupectví a snaží se na sebe nepoutat příliš pozornost, protože mu je ve stopách pekelně nakrknutý keltský bůh. Protože má Atticus talent dostávat se do potíží, nepřekvapí, když prohlásím, že jeho klid a mír nepotrvá dlouho. Tak sympatického hrdinu, jako je Atticus, už jsem dlouho neviděla, a moc ráda si přečtu i jeho další dobrodružství. Kniha má spád a nezačne nudit. Závěrečné střetnutí mezi Atticem a jeho protivníkem nezklame. Ale v konečném důsledku jsou nejdůležitější částí této knihy vydařené postavy a rozvíjející se vztahy mezi nimi. Kromě Attica je to jeho pes Oberon, s nímž Atticus dokáže telepaticky komunikovat (a jde o nejvtipnější části knihy, tihle dva jsou nezapomenutelná dvojka!), či bohyně smrti Morrigan, s níž má Atticus neobvyklý vztah. Koukám, že se mi v tomto článku sešlo víc výborných knih, ale Prohnaný i ve vysoké konkurenci vyčnívá a mohu ho vřele doporučit všem milovníkům fantasy či mytologie, do níž román nejednou zabrouzdá. Navíc po všech těch provařených potvorách, jako jsou upíři a vlkodlaci (byť i ti se v tomto románu objeví a potěší), je fajn číst sérii o zase úplně jiném hrdinovi. Přiznejme si, že druidové se ve fantasy zase tak často neobjevují, a nejenom díky tomu stojí tento román i jeho pokračování za pozornost.
Víc než příběh samotný, který chvílemi ubíhal příliš pomalu, mě bavil vztah mezi hlavními hrdiny, venkovskou dívkou Agniezskou a "zlým" čarodějem Drakem, který si Agniezsku odvede do své věže, aby mu následujících deset let sloužila. Na románu je sympatické, že i když načrtne romanci mezi ústředními postavami, věnuje se jí okrajově a hlavní pozornost dává příběhu. České čtenáře jistě potěší skutečnost, že Ve stínu Hvozdu obsahuje prvky slovanského folklóru (Naomi Novik má polské kořeny) a jde o samostatný román, takže pokud vás zaujme, nebudete muset útrpně čekat na pokračování. Na styl psaní je třeba si chvíli zvykat a někteří román možná odloží, protože je nebude bavit, ale já jsem ho dočetla a ke konci mě naopak mrzelo, že se s Agniezskou a Drakem už nepotkám a nezjistím, co se s nimi dělo v budoucnu.
Jeaniene Frost je další z mou oblíbených autorek fantasy. V tomto románu předkládá dříve vydaný příběh Na půl cesty do hrobu z pohledu druhé hlavní postavy, upíra Bonese. Řeknu to takhle - pokud jste Na půl cesty do hrobu četli a líbilo se vám, tuto knihu byste neměli minout. Frost se od té doby vypsala a kniha je ještě zábavnější než její drahá polovička vyprávěná z pohledu poloviční upírky Cat, která proti své vůli začne s Bonesem spolupracovat. Bonesovi se dostaneme do hlavy hluboko a jeho vnímání světa je zábavné. Samozřejmě nejsme ochuzení o akci, humor ani erotické pnutí mezi hlavními hrdiny. Vůbec bych se nezlobila, kdyby Frost tímto způsobem zpracovala i ostatní díly ze série, protože jakmile se do ní jednou pustíte, dost možná poznáte, že Bonese není nikdy dost! :) Jde v neposlední řadě o dobrý způsob, jak se s jeho příběhem a s příběhem Cat seznámit, i když bych doporučovala přečíst obě knížky, protože se vzájemně doplňují jak dvě strany téže mince.
Nejnovější román mé oblíbené autorky jsem si rozečetla anglicky ve stejnou dobu, kdy vyšel i v češtině. Jak je její oblibou, Erskine propojuje dvě časové linie - rok 787 n. l. a současnost. Zachycuje nelehký život ambiciózní princezny Eadburh, jejíž romance s velšským princem navždy ovlivní její osud. Kniha se věnuje duchařské tematice a vytváří silné, nejednoznačné postavy. Obě příběhové linky mají dostatek prostoru na to, abyste se o jejich hrdiny začali zajímat a sympatizovat s nimi. Eadburh není tak kladná postava jako druhá hlavní hrdinka Bea, ale to jí na zajímavosti neubírá. Plusem je zasazení do krásného srdce britské přírody, jak má ostatně Barbara Erskine zvykem. Pokud jste od ní doposud nic nečetli a rádi byste její dílo vyzkoušeli, Spřádači snů představují výbornou variantu, kde začít - už proto, že česky román publikovali poprvé právě vloni, takže je dost pravděpodobné, že ho stále seženete v knihkupectvích.
Komentáře
Okomentovat