V první polovině roku 2021 se ke mně dostalo devatenáct zajímavých fantasy knih. Tentokrát jsou poměrně hojně zastoupeni i čeští autoři. Jde o rozmanitý výběr, tak doufám, že vás některá z knih inspiruje k přečtení. :)
série: druhý díl série Naslouchač
Druhý díl série Naslouchač pokračuje v kolejích vytyčeným jeho předchůdcem - a musím říct, že jednička mě bavila více. V tomto díle se totiž děj až na občasné výjimky zabrzdí a příliš mnoho se v něm nestane, teprve až samotný závěr nabídne pořádný cliffhanger. Pokulhávající tempo mi bránilo v tom se do knihy ponořit a je nejspíš jedním z faktorů, proč si z ní již prakticky nic nepamatuji. Věřím, že Faja mnohé čtenáře zaujme, ale bohužel nejde o můj šálek čaje a třetí díl s velkou pravděpodobností vynechám.
série: druhý díl série Autumn Falls
Bella Thorne nejenom umí hrát, ale i psát, a tato kniha je přístupná i lidem, kteří jinak fantasy příliš nemusí. Fantastický prvek v ní slouží spíše k tomu, aby hlavní hrdinka objevila sama sebe a naučila se po tragické smrti svého táty znovu žít. Navzdory mládí hlavní hrdinky Autumn si myslím, že kniha má potenciál zaujmout i dospělé lidi, protože je psaná čtivým stylem a v nejednom případě dokáže příjemně překvapit. Autumn navíc navzdory svému mládí není žádná naivní hlupačka. Sice dělá chyby (ostatně jako každý člověk), ale má dobré úmysly a je snadné jí fandit. Tohle se prostě povedlo, takže jestli hledáte kvalitní oddechové čtivo a nevadí vám číst v angličtině (kniha bohužel česky nevyšla), druhý díl i celou sérii vám mohu doporučit.
série: první díl série Innkeeper Chronicles
Baví mě objevovat díla mých oblíbených autorů, která česky nevyšla. Manželská autorská dvojice vystupující pod pseudonymem Ilona Andrews je v ČR nejznámější díky sérii Magie krve o žoldačce Kate Daniels. Innkeeper Chronicles je neméně zajímavá série, byť jinak laděná. Co mají obě série společné, je smysl pro humor, akci a sympatické ženské hrdinky v hlavní roli. Dina Demille vede neobvyklý hostinec, který může sama přetvářet k obrazu svému. První díl má pomalejší rozjezd, než představí všechny postavy i fungování světa, v němž se příběh odehrává, ale pořád je to čtivá a zábavná fantasy, která navíc v dalších dílech (Sweep in Peace, One Fell Sweep a Sweep of the Blade) nabude na kvalitě. Čtvrtý díl Sweep of the Blade se zaměřuje na sestru Diny, Maud, která má malou dcerku a kniha je zasazená do jiného prostředí, leč je stále čtivá a není v ní nouze o vtip ani bojové scény.
série: první díl série Hidden Legacy
A druhá série od Ilony Andrews, kterou si česky bohužel nepřečtete, je ještě vydařenější než Innkeeper Chronicles. Zejména pokud máte rádi neobvyklé příběhy o superhrdinech. Nevada Baylor pracuje jako vyšetřovatelka, má úzké pouto k rodině, která je zaměstnaná ve stejné branži a právě jí do klína spadl nebezpečný případ. Aby toho nebylo málo, cestu jí zkříží Connor Rogan, kterému se přezdívá "Mad" a z dobrého důvodu... Nenechte se odradit příšernou obálkou, Burn for Me sice obsahuje romantické prvky, ale v prvé řadě je to detektivní příběh s pořádnou porcí humoru a napětí. Hrdinové jsou zajímaví a správně (ne)sympatičtí a kniha odsýpá. Popravdě, nemám, co bych jí vytkla, a jestli máte tvorbu Ilony Andrews rádi anebo prostě chcete něco se super schopnostmi a magií, tato kniha je ideální volba. I další díly (White Hot, Wildfire, Sapphire Flames a Emerald Blaze) si uchovávají vysokou kvalitu, díky čemuž jsem sérii přelouskala během krátké doby a mohu ji vřele doporučit dál!
Lockdown dává dohromady sbírku povídek a během pandemie byla kniha zdarma, aby si ji mohli užít všichni čtenáři a odreagovat se od toho, co se ve světě dělo. Úmysl chválím, je skvělé, že někdo udělal podobný krok. Kvalitativně je na tom sbírka podobně jako jiné povídkové kolekce, některé příběhy vás zaujmou více, jiné méně. Spadají do fantastiky, ale nabízejí rozdílné příběhy. Jako nejlepší jednoznačně hodnotím poslední povídku Sobotní směna od Kristýny Sněgonové - Kristýna psát prostě umí! Jinak je Lockdown jako celek takový lepší průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Na nudné cesty hromadnou dopravou do práce je kniha nicméně ideální. :)
Barbara Erskine je jednou z mých nejoblíbenějších autorek, takže každé její nové dílo vítám s nadšením. Řeka osudu sice obsahuje i fantasy prvky (konkrétně se zabývá tematikou duchů), ale tyto prvky v ní nejsou rozhodující, takže myslím, že kniha má potenciál zaujmout i čtenáře, kteří jinak fantasy neholdují. Každopádně platí, že jde o atmosférický příběh zasazený do krásného venkovského prostředí Anglie. Autorka prostředí popisuje velmi sugestivně, takže jsem během čtení nejednou měla pocit, jako kdybych tam opravdu byla. Erskine je historička a na její tvorbě to jde znát, i v tomto románu se otře o historii, takže Řeka osudu zabaví i milovníky historických románů, kteří by se rádi dozvěděli zase něco jiného. Kromě duchařského tématu se v knize řeší i komplikované milostné a rodinné vztahy, což je téma, které autorka opět umí psát. S výjimkou závěru, který mi připadal příliš urychleně napsaný, této knize nemám moc co vytknout, i když Erskine už napsala i lepší romány.
série: první díl série The Edge
Jak jsem předchozí série od Ilony Andrews chválila, tak On the Edge mě bohužel tolik nezaujalo. Hlavní hrdinka Rose není tolik zajímavá jako Dina anebo Nevada, a ani vedlejší postavy mě neuchvátily. Těžko říct, co je na téhle knize špatně, jednoduše není tak svižná a zábavná jako další díla stejných autorů. Což ovšem neznamená, že vám nemůže sednout více než mně. Další díly jsem doposud nepřečetla, není vyloučené, že se k nim v budoucnu dostanu, ale moje priorita to není.
série: třetí díl série Alex Verus
Alex Verus je čtivá série zasazená do ulic Londýna, který navíc v příběhu neslouží pouze jako kulisa, ale působí opravdu živě (díky čemuž má pro mě série významné plus, protože Londýn zbožňuji). Stejně jako předchozí díly, i Zmizelí nabízí čtivý, napínavý příběh se sympatickým hrdinou v hlavní roli. Alex je propracovaná postava, na jednu stranu má za sebou temnou minulost, v rámci níž páchal nepěkné činy, na druhou stranu by pro své přátele v současnosti obětoval mnohé. Jeho schopnost vidět do budoucnosti a věštit, co se stane v následujících chvílích, je chytře využitá a líbí se mi, že Alex se jen bezhlavě nevrhá do akce, ale kalkuluje tak, aby proti silnějším protivníkům obdařeným magickými schopnostmi zvítězil. To se projeví především v nabitém závěru. Sérii Alex Verus mohu doporučit všem milovníkům magické urban fantasy.
série: první díl série Mediátor
Krajina plná stínů je sympatické čtivo o hrdince, která se přestěhuje do nového města, je schopná vidět duchy a zaplete se do nebezpečného případu. Hlavní hrdince Susannah je šestnáct a styl příběhu i psaní tomu odpovídá, ale jako oddechové čtivo kniha funguje i pro starší. Jen od ní neočekávejte zázraky a nebudete zklamáni. :)
série: druhý díl série Harry Dresden
Čaroděj Harry Dresden se vrací, aby vyřešil další zapeklitý případ, během něhož mu v nejednom případě půjde o život. Co jiného byste také čekali, když se do hry zapojí i vlkodlaci? Jde o svižně odsýpající a zábavné čtivo s charismatickým hrdinou, který se obdobně jako Alex Verus prostě snaží přežít v obtížné situaci, do níž se zamotal zčásti nechtěně. Knize chybí něco, co by ji posunulo z kategorie "čtivá fantasy jednohubka" na vyšší úroveň, ale rozhodně není špatná a dokáže uvolnit. Vždycky si během čtení o Harryho lapáliích můžete říct, že jakkoliv jste na tom špatně, mohlo by to být i daleko horší! Aspoň se vás nikdo nepokouší zabít... tedy doufám. :)
Dům soli a smutku pořádně klame tělem! Ze začátku se tváří jako young-adult fantasy, to kvůli věku hlavní hrdinky Annaleigh, ale záhy se z ní vyklube pořádný horor! A to nikoliv z hlediska kvality románu, ale díky strašidelné atmosféře, kterou se knize daří úspěšně vyčarovat. Co jiného byste také čekali od příběhu, v němž pravidelně umírají mladé dívky, po chodbách starého domu se potulují přízraky a poblíž zuří rozbouřené moře. Kniha je napínavá i překvapivá, závěrečné rozuzlení mě potěšilo a kdybych byla mladší, dost možná bych se při čtení bála. I tak mě z knihy příjemně mrazilo. Mohu doporučit, jestliže chcete vyzkoušet atmosférický horor zasazený do malebného a zároveň děsivého prostředí.
Pekelný plášť je určen pro mladší čtenáře a mě příliš nezaujal, myslím, že věková kategorie tak do 11 let si tento příběh vychutná nejvíc. Je to poměrně klasická pohádka o putování do Pekla a souboji dobra se zlem. Sice se čte svižně, ale v paměti mi dlouho neutkvěla a znovu se ke knize vracet nebudu. Myslím si, že děti tento příběh bude bavit nejvíce a rodiče s ratolestmi si ho jistě také rádi přečtou, ale já nespadám ani do jedné z těchto skupin. :)
série: první díl série Zakázaná hra
Americká autorka L. J. Smith je nejznámější díky své sérii Upíří deníky, která byla i převedena do podoby úspěšného seriálu. Lovec nicméně načíná jinou sérii. Přeneseně by se kniha dala nazvat hororovým Jumanji pro dospívající, neboť skupinka hrdinů zůstává uvězněná v záhadném domě a mají jen určitý čas na to, aby se dostali ven. To nebude jednoduché, protože musí čelit svým největším strachům. Autorce se daří vykreslit silnou atmosféru, takže i když hrdinové vždy nepůsobí sympaticky, kniha odsýpá a je zábavné ji číst. Pochopitelně si ji nejvíce vychutná cílová skupina, tedy čtenáři ve věku hlavních postav, ale myslím, že má šanci zaujmout i dospělejší lidi.
Tak tohle byl průšvih, vážení. Je možné, že mi pouze nesedl styl psaní a stavby příběhu, který je zamotaný, přeskakuje mezi více linkami a protagonisty po většinu příběhu drží od sebe, ačkoliv se kniha tváří jako romance mezi dvěma upíry. Pár zajímavých scén se našlo, zejména když došlo na popis života hlavních hrdinů, kteří se přece jenom liší od klasických krvesajů, ale jako celek mě kniha nebavila. Podobná experimentální literatura podle všeho není můj šálek čaje, byť autorovi nemohu upřít, že s jazykem si pohrává směle.
série: první díl série Šedá
Ke knize jsem se dostala díky článku do časopisu a rozhovoru s autorem, ale tenkrát jsem neměla pořádně čas si ji vychutnat, tak jsem se k ní později vrátila. Jde o zajímavý příběh, který rozvíjí dějové linky více postav a odehrává se v alternativních 90. letech. Lidé, kteří oplývají zvláštním nadáním, se stávají lovnou zvěří, což postihne i mladou Jenovéfu a její rodinu. Přiznám se, že mě nejvíce bavila právě linka Jenovéfy, s níž se dalo ztotožnit, ta druhá mě příliš nezaujala. Jde poznat, že si autor dal záležet na prokreslení světa, který působí věrohodně, což dokreslují i novinové zprávy a podobné texty začínající každou kapitolu. Jestli máte rádi alternativní historii s nádechem superhrdinů, Šedá by vás mohla zaujmout. Jde zase o něco trochu jiného, co se na českém literárním trhu málokdy vidí.
Někteří autoři se ve svých knihách příliš rozepisují, až příběh nudí. A v ní stín má opačný problém. Nápad zajímavý, prostředí rovněž, ale autorka se tak žene dopředu, že delší časová období kolikrát přeskočí anebo zmíní jen krátce. Kvůli tomu je těžší vybudovat si pouto k postavám a začít se aktivně zajímat o jejich osudy. Kniha tak na mě v konečném důsledku působila jako ucházející jednohubka, která sice při čtení zabaví, ale brzy poté, co ji odložíte, se vám vykouří z hlavy.
Kniha má zajímavou myšlenku - hlavní hrdinka má nadání spatřovat lelky strážící duše lidí - a odehrává se v malebném prostředí alternativního Londýna, ale zde její přednosti končí. Jde poznat, že jde o prvotinu, která trpí mnoha neduhy, jako je rozvleklý příběh, nepříliš sympatičtí hrdinové a nuceně působící romantická dějová linie. Strážce duší jsem sice dočetla, ale nic mě nenalákalo k tomu, abych se vrhla na pokračování.
Ráda zkouším číst knihy od mě dosud neznámých autorů fantastiky. Prokletý sníh mě nenadchl. Kniha trpí nevyváženým tempem a hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. To neznamená, že by Prokletý sníh chvílemi nebyl čtivý, ale nemá nic, čím by vybočil z řady mnohdy vydařenějších prvotin.
Od Kateřiny Šardické jsem četla i její prvotinu Zmizení Sáry Lindertové, a musím říct, že Noci běsů mě zaujaly o něco méně, byť se stále jedná o knihu se silnou atmosférou. Bavila mě ústřední záhada, ale konec knihy mě neoslovil. S hlavními hrdiny je každopádně snadné sympatizovat a Šardická dovedně líčí atmosféru vesnice, v níž se stalo něco špatného, avšak místní raději předstírají, že se nic neděje. Z fantasy knih zmíněných v tomto článku jsou Noci běsů jednou z lepších, a s drobnými výhradami mohu román doporučit k přečtení. Těším se, s čím autorka přijde příště!
Komentáře
Okomentovat