Přeskočit na hlavní obsah

Knižní koutek 2015: Fantasy (část 1/2)

Fantasy patří k mým nejoblíbenějším žánrům, takže ho čtu v hojném množství. V tomto výběru najdete celkem dvanáct knih, snad vás některá z nich zaujme. :)

Stmívání (Stephenie Meyer)
série: první díl série Stmívání

Po delší době jsem si znovu přečetla Stmívání a ověřila si, že vážně není tak špatné, jak spousta lidí tvrdí. Minimálně první díl ne. Jakmile se Bella setká s Edwardem, děj začne poměrně odsýpat a někdy je takřka napínavý (např. během Bellina nechtěného road tripu s Jasperem a Alicí). Škoda, že zdaleka nejzajímavějším postavám knihy - upírské rodince Cullenových - není věnováno víc prostoru.

Kedrigern a hlas pro Princeznu (John Morressy)
série: první díl série Kedrigern

Humorná fantasy klasika, která vypráví patálie starého mládence a čaroděje v jedné osobě Kedrigerna. Kniha se ke mně dostala díky doporučení Temnářky. A nezklamala - čte se neuvěřitelně rychle, pobaví a uvolní. Přesto se mi do druhého dílu příliš nechce. Mám totiž dojem, že Morressyho humor lépe funguje v malých dávkách a s větším časovým rozestupem. Zato se mu nedá upřít hluboká studnice nápadů, z níž dokáže vykřesat jednu vtipnou situaci za druhou. Kvákající princezna rulezz!

Zrození zabijáka (Darren Shan)
série: první díl série Sága Lartena Hroozleyho

Pokud znáte příběh o polovičním vampýrovi Darrenu Shanovi, tak si nejspíš pamatujete, že jeho učitelem byl Larten Hroozley. V této knize se vracíme do minulosti a poznáváme Lartenovo dětství a dospívání. Znovu mě u Shanovy knihy překvapilo, jak realisticky líčí některé věci, například neutěšené pracovní podmínky v továrně, kde je malý Larten zaměstnaný. Jako oddechovka se kniha čte dobře, ale na přečtení dalších dílů mě nenalákala.

Modrá jako safír (Kerstin Gier)
série: druhý díl série Drahokamy

První díl Rudá jako rubín mě příliš nezaujal, ale když jsem zjistila, že vznikla filmová verze druhého dílu, rozhodla jsem se ho přečíst - a byla jsem mile překvapená. V knize ubylo romantických řečiček (ne, děkuji) a přibylo humoru (yes!). Ten má na svědomí především chrlič a démon v jedné osobě Xaverius, který se hlavní hrdince Gwen zjevuje. Rovněž se mi na knize líbí, že docela neotřelým způsobem pracuje s dynamikou ústředního páru Gwen/Gideon a zajímavě pojímá vztah mezi nimi (na Gwen v knize čeká nejedno nehezké překvapení, které na do té doby zdánlivě dokonalého Gideona vrhne úplně jiné světlo).

City of Bones (Cassandra Clare)
série: první díl série The Mortal Instruments

Asi předčasně procházím krizí středního věku, ale v této young adult knize o další výjimečné dívce jsem se docela našla. Asi proto, že hlavní hrdinka Clary není ani zdaleka dokonalá, má ostrý jazyk a umělecké sklony. To zní jako všední charakteristika, ale kniha opět zvládá ozvláštnit vztah mezi hlavní dvojicí (sympatická Clary + úžasný Jace s plavými vlasy, který do puntíku naplňuje mou slabost pro blonďáky s bojovými schopnostmi) a dává mu punc originality (čím, to nebudu prozrazovat). Krom toho hlavní i vedlejší postavy nejsou žádní svatouškové a leží jim ve skříni nejeden kostlivec, takže v mnohém doopravdy připomínají lidi (a jiné bytosti) z masa a kostí a ne jednoduché jednorozměrné figurky.

Bouřková sezóna (Andrzej Sapkowski)

Dlouho očekávaný nový román o zaklínači Geraltovi mě nenadchl. Jako hlavní nedostatek spatřuji absenci ucelené dějové linie. Nechápejte mě špatně, kniha se čte skvěle, jednotlivé epizody z Geraltova putování ve stopách ukradených mečů jsou zajímavé, ale jako celek román nefunguje.

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Ransom Riggs)
série: první díl série Sirotčinec slečny Peregrinové

Tuto knihu mi poprvé doporučila má sestřenice, to bylo nejméně v roce 2013. Od té doby jsem na ni čas od času slýchala pozitivní názory, až jsem se nakonec rozhodla si názor utvořit sama. A zařadila jsem se mezi spokojené čtenáře. Kniha se čte jedním dechem, příběh na první pohled působí všedně, ale ve skutečnosti obsahuje nejeden originální prvek. Fotografie, které příběh doprovázejí, jsou někdy děsivé, jindy naopak působí poněkud směšně, ale vesměs se k ději hodí a dodávají knize trochu jiný rozměr. Z literárního díla se do jisté míry stává dílo literárně-vizuální, což je v dnešní knižní produkci osvěžující výjimkou (i když se podobných knih pomalu objevuje víc a víc).

Dítě Skály (Petra Neomillnerová)

Opět jsem si ověřila, že Petra Neomillnerová umí napsat opravdu propracované ženské hrdinky. Alke je drsná, inteligentní, krutá, vynalézavá, chtivá, milující matka... všechno tohle a ještě mnohem víc, jednoduše osobnost, se kterou možná není snadné sympatizovat, ale rozhodně je zajímavé sledovat, jak se její příběh vyvine. I vedlejší postavy mají své kouzlo - elf Ervin, představený Skály a Alčin učitel Bogmir, Alčin syn Nix... Příběh má svá hluchá místa, ale závěr je svou bezútěšností a hořkým vyzněním dostatečně zahladí. V této knize šťastný konec nehledejte, se zlou byste se potázali. Jde o dark fantasy v tom nejlepším smyslu slova.

Hra o trůny, Střet králů, Bouře mečů (George R. R. Martin)
série: první až třetí díl série Píseň ledu a ohně

Obdobný případ jako u Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti. O knihách jsem slýchala dlouho, ale trvalo mi několik let se k nim dostat. Abych následně během jednoho měsíce přelouskala hned tři díly. Knihy se čtou jedna báseň, kromě Martinova svižného stylu psaní hojně využívajícího dialogy je to způsobeno především střídáním úhlu pohledu jednotlivých postav. Stejně jako v seriálu jsem si oblíbila Tyriona a Aryu. Sansa mi v knihách přišla méně otravná než její seriálová verze, možná je to proto, že byly lépe vysvětleny její pohnutky. Totéž platí o Jonovi a Daenerys, kteří si mé srdce rovněž nezískali, ale v knihách mi vadili mnohem méně než v seriálu. Pokud jste knihy ještě nečetli a fantasy vám není zcela cizí, dejte jim šanci. Přiznám se, že epická fantasy není zrovna můj šálek čaje, přesto jsem se do prvních tří dílů dokázala začíst a bavily mě. Třeba to bude i váš případ. Nebo si pusťte seriál a otestujte svou výdrž napřed u něj, než se vrhnete na knihy. :)

Achilleova píseň (Madeline Miller)

Na tento román mě nalákala recenze na blogu Brabikate. Antická mytologie není mou nejsilnější stránkou, ale v podání Madeline Miller jsem se do příběhu bohů, věštby a bojů začetla bez sebemenšího problému. Centrem příběhu totiž nejsou bohové, ale rozvíjející se vztah mezi princem Achilleem a jeho druhem Patroklem, který postupně přeroste v pouto přesahující i smrt. To možná zní jako klišé, ale Miller tento námět zpracovává natolik citlivě, že je velmi těžké knize nepropadnout. Hrdiny budete milovat, budete s napětím sledovat jejich osudy... a nakonec si nejspíš budete přát, aby osud uznal, že na všechno nestačí a protentokrát odtáhl s neporaženou. Ale bohužel se tak nestane. Knihu mohu směle doporučit milovníkům fantasy i historických románů!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knižní koutek 2021: Fantasy (část 2/2)

Druhá polovina roku 2021 byla bohatá na rozmanité fantasy romány. Celkem jsem jich přelouskala 22 a doufám, že vás některý z nich zaujme, protože za to stojí! :)

Plány na rok 2024

Tento článek přichází lehce se zpožděním vzhledem k tomu, že dneska máme 1. února. Ale víte, co se říká - lepší později než nikdy! :) A protože sdílený cíl se snáz dodržuje, napíšu sem, čeho bych chtěla letos dosáhnout.

Knižní koutek 2022: Fantasy

I v loňském roce se ke mně dostalo mnoho fantasy románů, o jejichž hodnocení se chci s vámi podělit. Celkem je jich devatenáct, a já doufám, že vás některý z nich zaujme a inspiruje k přečtení. :)